|
Církve a křesťanství i dnes Křesťanství je (vedle židovství a islámu) jedno ze tří monoteistických náboženství. Stejně jako židé a muslimové, věří křesťané v jediného Boha, Stvořitele a Pána. Protestantské nebo evangelické církve je souhrnné označení církví vzešlých z reformace. Církve čerpající primárně z Lutherova odkazu se nazývají luteráni - Augsburské vyznání. Protestanté navazující zejména na odkaz Jana Kalvína se nazývají kalvinisté nebo reformovaní - Helvétské vyznání. K protestantismu se řadí i anglikánská církev a menší evangelikální církve, např. baptisté, metodisté, presbyteriáni, puritáni, mennonité, letniční, v českých zemích např. Jednota bratrská nebo Českobratrská církev evangelická. Svým jménem "českobratrská" se hlásí k české reformaci, husitskému hnutí, utrakvismu a především k Jednotě bratrské (známé také jako Čeští bratři).
Církve ano, nebo ne? Církve ano!, názor evangelického faráře Daniela Ženatého, převzato jako WWW zdroje, z oficiálního webu Českobratrské církve evangelické - e-Cirkev.
V pořadu "Uchem jehly" vytváří Česká televize od roku 2011 talk show, jejímž moderátorem je střídavě katolický kněz a evangelický farář. Pražská redakce si pro spolupráci vybrala faráře strašnického sbou Pavla Klineckého. Pořady jsou vysílány ČT2 v neděli odpoledne, archiv naleznete zde: Česká televize - ČT2 - Uchem jehly . Rozhovor s moderátorem pořadu uveřejnil portál e-cirkev
Českobratrská církev evangelická Českobratrská církev evangelická – největší česká protestantská církev, vznikla zcela netypicky, sjednocením. Většina nově vznikajících církví, spolků, uskupení vzniká oddělením, odštěpením dílčí skupiny, která má svého nového, pravého vůdce. Českobratrská církev evangelická byla ustavena na generálním sněmu českých evangelických církví, konaném v Praze ve dnech 17. a 18. prosince 1918 sloučením českojazyčných sborů do té doby dvou samostatných církví, povolených již Tolerančním patentem císaře Josefa II. v roce 1781: církve luteránské (augsburské) a kalvínské (reformované, helvétské). Českobratrská církev evangelická je církev tradiční i moderní. Tradiční v tom smyslu, že vychází z bohatého odkazu české a evropské reformace, hlásí se k dílu minulých generací. Církev vzešlá z české reformace již ve svém názvu „Českobratrská“ odkazuje ke svým kořenům v české reformaci, k úsilí o obnovu církve v českých zemích, které evropské reformaci předcházelo, zvláště pak k Jednotě českých bratří. Českobratrská církev evangelická je církev také moderní svým zřetelem na běžný život a jeho každodenní problémy, na složitost doby a mezilidských vztahů. Biblická životní orientace má podle českobratrských evangelíků vstupovat do všech těchto poloh, netýká se pouze nedělního kázání nebo vnitřního duchovního života. Je to také církev otevřená. Otevřená pro každého i otevřená různým názorům v sobě samé. Je otevřená také ekumenicky, všekřesťansky. Nikdy o sobě netvrdila, že je jediná pravá církev a vždy měla daleko k jakékoli povýšenosti nebo sektářství. Právě naopak, sama se považuje za část jediné všeobecné Církve Kristovy a proto se snaží udržovat dobré vztahy s křesťany všech vyznání.
Reformace Českobratrská církev evangelická je jako největší evangelická církev v České republice napojena na historické i dějinné souvislosti české i světové reformace. Reformace je pohyb církve ve směru jejího obnovování, očišťování a nápravy. Podrobnější data nelzenete na webu - Naše Reformace
|
